Jdi na obsah Jdi na menu
 


Materiály k stavbě.

Základním stavebním materiálem je tvrdý kartón a pozinkovaný a pocínovaný plech.

Dále jsem použil ocelový a měděný drát, různé trubičky, hřídelky, plastové desky, silon, plexisklo, balzu, dřevo. Zkrátka co dům dal.

Převody jsou použity z různých vyřazených přístrojů a všechny jsou z polyamidu. Šneky jsem vyrobil z ocelových vrutů. Elektromotor je stejnosměrný s permanentními magnety na 24 V a je ze staré tiskárny.

Kola jsou vyrobena z ocelové kulatiny o průměru 40 mm.

K spojování jednotlivých dílů jsou použita různá lepidla : Herkules, epoxidová pryskyřice, vteřinové lepidlo, lepidlo na plexisklo (t.j. v chloroformu rozpuštěné kousky plexiskla - vynikající lepidlo na plexisklo a plasty). Kovové díly jsou spojeny pájením, nebo šroubovými spoji.

Ze strojního vybavení mám k dispozici stolní vrtačku, brusku, modelářský soustruh. Frézka by taky byla dobrá, ale bohužel ji nevlastním, tak se musím obejít bez ní.


Nosný rám.

Nosný rám tvoří pozinkovaný plech, ve tvaru plochého U. Na něm jsou přidělány všechny komponenty lokomotivy. Jelikož se jedná o dvou podvozkovou lokomotivu, s pohonem všech 4 náprav a tento pohon jsem chtěl v modelu zachovat, bylo nutno nějak vyřešit přenos kroutícího momentu na hnací kola, tak aby bylo zajištěno kyvné usazení podvozků. Motor je pevně uchycen na horní straně nosného rámu a přes převodovku, která je uprostřed lokomotivy, je kroutící moment přenesen do spodní části podvozku. Zde je prostřednictvím kardanových hřídelů přenášen na každý podvozek. Vlastní převod na hnací kola je proveden prostřednictvím šnekových převodů. Všechny hřídele jsou uloženy v kluzných ložiskách s teflonovými pouzdry.

Podvozky tvoří pozinkovaný plech tvaru U, na který jsou z venku uchyceny atrapy nosníků náprav, ložisek, pružin a tlumičů.

Na nosném rámu jsou dále přišroubovány nárazníky a šroubovka a připájeno ochranné zábradlí.

Při stavbě podvozku nebyl kladen důraz na dokonalé zpracování detailů, ale na co nejlepší funkčnost a jízdní vlastnosti. Detaily lokomotivy byly zpracovány pouze u viditelných částí.

Detaily podvozkových komponentů jsou patrné z fotografií.


Kapota.

Základní skelet kapoty je vyroben ze silnějšího papíru. Po celkovém slepení základního tvaru, byla kapota vyztužena balsou a epoxidovou pryskyřicí. Tím dostala patřičnou tuhost. Do všech rohů kapoty jsou vlepeny dřevěné špalíčky s kovovými vložkami se závitem M3, které slouží k pozdějšímu připevnění k rámu. Pak byly na kapotu dolepeny víka, ventilátory a další detaily, které byly vyrobeny z papíru, případně ze dřeva.
Po té byla kapota nastříkána základní barvou. Všechny spoje a resty vzniklé nedokonalým lepením byly vytmeleny, přebroušeny a opětovně nastříkány. Pak byly osazeny detaily jako madla a kličky, které byly vyrobeny z drátu.
Když jsem dělal předchozí model, měl jsem problém se zasklíváním kabiny. K zasklívání používám plexisklo tl. asi 1.5 mm. Na rám ho lepím vteřinovým lepidlem. A problém byl v tom, že při lepení plexiskla se mi ho vždy podařilo i při seběvětší opatrnosti, naleptat lepidlem. Nevypadá to dobře. Nyní jsem postupovat tak, že jsem vnitřní stranu plexiskla polepil samolepící lepenkou a tak ho přilepil zevnitř do rámu. Po zaschnutí stačilo umatlanou lepenku stáhnout a plexi omýt lihem. Výsledek je více než dobrý.

U kapoty byl věnován maximální důraz na věrnou podobu s originálem (v rámci možností ručního zpracování).
Jak kapota vypadala je zobrazeno na připojených fotografiích.


Podvozek

Podvozek je vyroben z pozinkovaného plechu tl. 1 mm, který je ohnutý do tvaru U.
V bočnicích jsou připájena kluzná ložiska s teflonovými pouzdry, sloužící pro vedení náprav. Podélně je v podvozku uložen hřídel se 2 šneky rovněž v kluzných ložiscích s teflonovými pouzdry. Přenos kroutícího momentu z podvozku na převodovky v rámu lokomotivy je prostřednictvím teleskopického kardanového hřídele s homokinetickými klouby.

Hnací kola mají průměr 32 mm a jsou vysoustružena z ocelové kulatiny o průměru 40 mm. Protože lokomotiva je napájena proudem z kolejnic, klasický dvou kolejnicový systém, musí být hnací kola odizolována mezi sebou. Proto mají kola nalisovány středy ze silonu. Sběrače proudu jsou na všech kolech umístěné zevnitř rámu a proud sbírají z vnitřní strany kol.
Největší problém byl vyrobit šneky. Bohužel se mi nikde nepodařilo sehnat hotové šnekové převody, tak jsem si musel pomocí svépomocí. Podle rozteče čelního kola, které mělo tvořit šnekový převod, jsem zakoupil patřičné vruty do dřeva o průměru 8 mm. Do stojanové vrtačky jsem upnul řezací kotouč o průměru asi 80 mm, tl 2 mm. Brousícím kamenem jsem srazil hrany do tvaru V. Tímto kotoučem jsem pak při průběžném otáčením vrutem probrušoval závity vrutu tak, aby byly dostatečně hluboké. Poté jsem uřízl kus probroušeného vrutu, na soustruhu zarovnal hrany a vyvrtal díru o průměru 3 mm. Na hřídel jsem pak nalisoval 2 takovéto šneky přesně v rozteči hnaných náprav.

Podvozek je k rámu lokomotivy uchycen centrálním čepem, který přenáší podélné i příčné síly a umožňuje kyvné uložení podvozku. Není použit žádný systém vypružení.


Výroba naftové nádrže a vzduchojemů.

Vzhledem k tomu, že ve spodní střední části rámu lokomotivy je veden náhon na oba podvozky, je nutné, aby naftová nádrž a oba vzduchojemy  byly dělené. Tím uprostřed rámu vznikne místo pro vedení kardanových hřídelí k jednotlivým podvozkům.
Obě půlky nádrže jsou vyrobeny z papíru a vyztuženy balsou, lepenou epoxidovou pryskyřicí. Vzduchojemy jsou vysoustruženy z dubového dřeva. Držáky vzduchojemů jsou pásky z pozinkovaného plechu a na vlastní vzduchojemy jsou přilepeny vteřinovým lepidlem.
Téměř hotová nádrž a vzduchojemy jsou uvedeny na fotografii v sekci RÁM LOKOMOTIVY.
Vzduchojemy budou na rám připájeny a jednotlivé díly nádrže budou přilepeny epoxidovým lepidlem.


Barvení a povrchová úprava modelu

Jako základní nátěr na kapotu je použita bílá nitrobarva a jelikož už je starší, má mírně okrový nádech. Na nosný rám a podvozky z pozinkovaného plechu jsem použil základní barvu na barevné kovy FORMEX - šedou.
Kapotu se základním nátěrem je nutné vytmelit, aby se napravily nedostatky vzniklé při lepení. Tmel si vyrábím smícháním nitrobarvy s dětským zásypem Aviril, tak aby vznikla kašovitá hmota. Tou se vytmelí všechny nerovnosti a spoje. Po důkladném zaschnutí se tmel vybrousí jemným smirkovým plátnem. Samozřejmě při prvním tmelení se nepodaří všechny nerovnosti zakrýt, tak se vše znovu opakuje, až je povrch lokomotivy ucházející.
Jelikož má lokomotiva po obvodu kapoty bílý pruh, následuje nástřik bílou nitro barvou, samozřejmě už jinou než použitou na základ, tentokrát je opravdu bílá. Po dokonalém zaschnutí se pruh, který má být bílý, přelepí lepenkou a kapota se přestříkne příslušným odstínem modré barvy. Po zaschnutí celého nátěru se odstraní lepenka a ručně se doretušuje bílý pruh, kam pod lepenku zatekla modrá barva.

Podvozkové části se přestříkají příslušným odstínem šedé nitro barvy.
A pak přijde na řadu mravenčí práce, kdy se musí ručně na kapotu a podvozkové části znázornit barvou detaily, které nebyly dolepeny dodatečně.